Nina si začala s drogami už v 15 letech. Dvakrát byla na odvykací léčbě, ale znovu se k fetování vrátila. V 18 letech odešla z domova a zanechala mi jen stručný vzkaz, abych ji nehledala a nepletla se jí do života.

Přesto jsem se o to několikrát pokoušela. Kontaktovala jsem i streetworkery, terénní pracovníky, kteří mají o pohybu narkomanů celkem přehled.

Párkrát si k nim do centra přišla pro nové jehly, ale nikdo z nich nevěděl, kde se zdržuje. A pak zmizela.

Nebyla nemocná

Objevila se po dvou letech, zbědovaná a těhotná. Žila v komunitě narkomanů v nějakém squatu, kdo je otec dítěte nevěděla, ale byla zoufalá a potřebovala pomoc.

Naštěstí nebyla HIV pozitivní a neměla ani žloutenku typu C. Té jsme se obě hodně bály, hlavně kvůli miminku.

Nicméně dcera byla závislá na pervitinu a u Barunky, která vážila sotva dvě kila, protože se narodila předčasně, lékaři diagnostikovali hned po porodu abstinenční syndrom. Dostávali ji z toho měsíc.

„Mami, já se o ni nedokážu postarat,“ řekla mi Nina se slzami v očích. „Vezmi si ji do péče, podepíšu ti všechno. Chci, aby byla v dobrých rukách a měla domov.

Více se múžete dočíst v celém článku Vychovávala jsem dceřino dítě, protože brala drogy. Teď chce ale vnučku zpět. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze stejné kategorie.